11. Jsi posedlý, Ježíši

Marek 3. 20 Vešel do domu a opět se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst.
21 Když to uslyšeli jeho příbuzní, přišli, aby se ho zmocnili; říkali totiž, že se pomátl.
22 Zákoníci, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali: „Je posedlý Belzebulem. Ve jménu knížete démonů vyhání démony.“
23 Zavolal je k sobě a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vyhánět satana?
24 Je-li království vnitřně rozděleno, nemůže obstát.
25 Je-li dům vnitřně rozdělen, nebude moci obstát.
26 A povstane-li satan sám proti sobě a je rozdvojen, nemůže obstát, a je s ním konec.
27 Nikdo nemůže vejít do domu silného muže a uloupit jeho věci, jestliže toho siláka dříve nespoutá. Pak teprve vyloupí jeho dům.
28 Amen, pravím vám, že všecko bude lidem odpuštěno, hříchy i všechna možná rouhání.
29 Kdo by se však rouhal proti Duchu svatému, nemá odpuštění na věky, ale je vinen věčným hříchem.“
30 To pravil, protože řekli: „Má nečistého ducha.“

Zažili jsme s Ježíšem, jak uzdravoval lidi a vyháněl zlé duchy u jezera. Lidi, kteří to zažili na vlastní kůži, museli mít radost. Obrovské zoufalství je vedlo z dálky, aby jim Ježíš pomohl. Přišli také Ježíšovi příbuzní, protože lidi asi nerozeznávali, kdo je posedlý a kdo ne. Tak si mysleli, že Ježíš je ten mimo. Z dálky z Jeruzaléma, ale přišli nejen ti, kdo chtěli uzdravit, ale i ti, kdo to chtěli zarazit. Ti, kdo určovali, co je dobré a co ne na podkladu Mojžíšova zákona. Zákoníci – farizeové nad farizeje přišli říct lidem, co si mají myslet.

Začali pěkně zostra, jak z nějakého hororu vytáhli na Ježíše Belzebula. Neuvědomili si nelogičnost svého útoku. Ježíš reaguje rychle a jasně: Jak může satan vyhánět satana? To je pěkná blbost. Jeho démonská vláda přece nejde proti sobě, ale proti Bohu? Rozdělená rodina, ani království nepřežije. Satan přece nejde proti sobě. Není možné vyloupit siláka, nepřemůžete-li ho. Nakonec stroze řekne: Jdete proti Duchu svatému. Mluvíte vědomě zle proti Duchu života, protože o něm řekli, že má nečistého ducha. On, který před tím uzdravil a osvobodil stovky, patrně tisíce lidí, kteří se pak objeví u rozmnožení chlebů, má zlého ducha?

To je na hlavu postavené, protože uzdravující radost, která provází jeho službu ukazuje na Ducha života. Kdo nevidí, kdo neslyší radost uzdravených a vysvobozených z otroctví démonů, je asi slepý a hluchý. Oni byli stále nahrnuti kolem Ježíše a museli pěkně hlučet. Ježíš učí své učedníky na této konfrontaci. Zákoníci nebyli slepí a hluší fyzicky, ale měli zatvrzelé srdce. Ledové tvrdé srdce vědomě nevidí krásu, nádheru a sílu díla Ježíše Krista. Dalo by se říct: vrchol všeho cynismu. Z takové pokroucené zaslepenosti není cesty zpět, protože to je cesta zapšklého svrženého satana, který tvrdě a agresivně šlape po životě.

K zamyšlení:

1) Jak mluvíme o jiných, kteří se snaží lidem přinášet uzdravení a svobodu?

2) Jsme schopni rozlišit uzdravující, vysvobozující radost působící dílo Ducha svatého?

3) Jak přispíváme k jednotě mezi učedníky Ježíše Krista?