1. Naplnil se čas

Křesťanské centrum

1. Naplnil se čas

Něco skončilo a něco začalo, když vystoupil na poušti Jan Křtitel. 

Začněme naši cestu Markovým evangeliem s tím, kdo jak ji jako schopný cestář chystá – s Janem Křtitelem.

V Markovi v 1. kp od 1. verše čteme: Počátek evangelia Ježíše Krista, Syna Božího. 2 Je psáno u proroka Izaiáše: ‚Hle, já posílám posla před tvou tváří, aby ti připravil cestu. 3 Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘ 4 To se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na odpuštění hříchů.“ 5 Celá judská krajina i všichni z Jeruzaléma vycházeli k němu, vyznávali své hříchy a dávali se od něho křtít v řece Jordánu.  

Jsme na konci starého letopočtu a na začátku nového. Jan Křtitel nevěděl, že nastane nový letopočet, což se díky narození Ježíše Krista stalo. Jan Křtitel ukončuje dobu proroků, o kterých mluví Hebrejská Bible – Starý zákon. Doba je zralá na změnu. Už 400 let nezazněl prorocký hlas od posledního proroka Malachiáše. Izajáš, ze kterého je HLAS volajícího na poušti, je dávno mrtvý. Najednou přichází synek vlivného chrámového kněze Zachariáše Jan, aby změnil cestu. Izraelci už nebudou s napětím chodit do chrámu, aby slyšeli kázání, ale hledají Jana Křtitele na poušti a u Jordánu, aby slyšeli jednoduché poselství: Změňte cestu – změňte smýšlení. 

Jan Křtitel je posel a připravovatel, který čeká na naplňovatele a pokračovatele. Oba se setkají u Jordánu na poušti. Oba začnou mluvit k lidem o „změně myšlení“. Oba jsou proroci, ač Jan se tak nebere. Jsou dokonce příbuzní, podle dle svých matek. Jejich cesty se na okamžik setkají a pak rozejdou. 

Marek 1.6 Jan byl oděn velbloudí srstí, měl kožený pás kolem boků a jedl kobylky a med divokých včel. 7 A kázal: „Za mnou přichází někdo silnější, než jsem já; nejsem hoden, abych se sklonil a rozvázal řemínek jeho obuvi. 8 Já jsem vás křtil vodou, on vás bude křtít Duchem svatým.“

Jan křtí vodou ty, kteří se rozhodli změnit. „Někdo silnější“ bude křtít Duchem svatým a ohněm. Jan vrací jasný řád, dle starých proroků, od chaosu, ve kterém se zmítá Izrael. Chycen mezi mocnou Římskou říší, místními králi, a chrámovým kultem, reprezentovaným knězi a farizei a do všeho hážou granáty odbojní Zéloti. Obyčejní lidé už toho měli dost. Jan je se svou přímočarostí Božího cestáře fascinoval a přitahoval. Byl odvážný a pokorný, když mluvil o tom, kdo je větší. Lidi museli být napjatí, když slyšeli tuto upoutávku, toto „coming soon“. Kdo to bude? O tom příště.