Prober se!
– na podkladu Komenského Panegersie, I. kniha Obecné porady o nápravě.
Začneme tento den s modlitbou. Začneme společně, abychom otevřeli oči, uši a srdce pro záměr, který na tomto světě máme. Ať zažijeme skutečné probouzení.
Prober se, má mysli, probuď se, mé srdce, setřeste malátnost, všechny mé smysly! Jen aby do tak významného snažení nepronikla ochablost, jen aby se noční úvahy nevkradly mezi myšlenky vzniklé za dne a sny, aby nevytlačily skutečnost! Panegersia 2.1
Každý z nás je zde z určitého důvodu a usiluje o jeho naplnění. Nejsme sami, kdo se ztratili. Nejsme sami, kdo chtějí nalézt prostotu, klid a štěstí. V tom hledání jsme součástí celého lidstva.
Naším záměrem je ukázat s Boží milostí lidstvu, v čem je jeho veškeré dobro, upozornit, jak jsme jeho hranice překročili a bloudili nesčetnými způsoby po nicotnostech a naznačit konečně spolehlivé, pohodlné a radostné cesty k dávné prostotě, klidu a štěstí. Panegersia 1.1
Probouzím se nejprve sám. Pak probouzím ostatní. Nakonec společně voláme k samotnému Bohu, aby se slitoval a probudila se jeho paže, jako za dnů dávnověkých.
Neboť nejvznešenější stvoření BOŽÍ, ČLOVĚK, vyslaný do světa z nejušlechtilejších důvodů, zapomněl na cennější složku sebe sama a ničemu se nevěnuje méně než tomu, kvůli čemu sem byl vyslán. Mnozí lidé jsou jako slepí, jsou tupí a hloupí; přicházejí na svět a nevědí ODKUD, žijí v něm a nevědí PROČ, odcházejí z něho a nevědí KAM. Dokud jsou zde, nezabývají se vážnými záležitostmi a považují život za povyražení. Panegersia 1.7
Ti, kdo lehce spí v tomto opojení, těm stačí, abychom je oslovili, dotkli se jich a už vstávají. Ti, kdo spí hlouběji, tak potřebují zatřesení a zavolání. Ti, kdo zaspali, jakoby spavou nemocí, potřebují pálit ohněm křesťanské lásky, aby se probrali. Probudit potřebují všichni, protože na svět přicházejí krize a zkoušky. Začneme lehce, a v pokračování projdeme celý svět, abychom nakonec došli k ohni lásky.
Aby vůbec něco začalo, potřebujeme zareagovat, přijít, protřít oči. Potřebujeme si uvědomit, že jsme zde, že to není sen. Proto probuď se, kdo spíš, vstaň z mrtvých zazáří ti Kristus. I apoštol Pavel tři dny po svržení z koně na cestě do Damašku přebývá ve slepotě. Aby si uvědomil, kolik bylo dní před tím trávil v zaslepenosti a vzpírání se proti lásce Kristově. Kolikrát ji odmítal a pronásledoval, až nakonec probodená Láska z kříže dostihla i jeho. Otevřela jeho oči a srdce.
Prochodil jsem stovky kilometrů po lesích, po kopcích a horách, abych zažil ostré probuzení. Čisté jako ranní na nebe, na kterém zasvítila jitřenka. Čekával jsem, až vyjde krvavé slunce na severovýchodním obzoru. Kolikrát jsem tento východ vyhlížel z vrcholků, ze skal, u jezer a čekal na dotyk vzkříšení. Až jsem ho zažil v bídě, smradu, beznaději rómské osady na východním Slovensku. Kde jsem ale neviděl tu krásu čistého východu slunce nad horou Choč. Cítil jsem přesto daleko větší sílu a krásu, která překonávala to bahno, smrt a zápach. Ona jediná může očistit a pozvednout k novému životu. Ona jediná Láska Ježíše Krista syna Božího. Je ostřejší než vycházející slunce.
Pohrdal jsem touto cestou, protože se mi zdála vhodná pro slabochy. Když mě svrhnula z koně mé tvrdohlavosti, sebezapírání a pýchy, tak jsem se sklonil nejen před ní, ale i před těmi, kterým jsem se smál. Věděl jsem, že můžu, že Ježíš se mi smát nebude. Věděl jsem, že moje ustrašené srdce je u Něho v bezpečí. Toto ostré probuzení, mě nenechalo znovu vyrazit na bezcílné cesty. Od té doby se učím dívat na svět, díky světlu Ježíše Krista. Od té doby hledám Jeho podivuhodnou moudrost na dalších stovkách kilometrů. Od té doby volám: Prober se, přátele a další; já sám volán jinými.
Naděje na Nápravu věcí lidských je jistá, je snadná a je možná. Není věcí jediného člověka. Není věcí jednoho silného okamžiku. Není jen věcí církve. Je věcí celého lidského pokolení. Stále silně svítí Slunce Kristovy lásky a zvedá nás z lhostejné nečinnosti.
Komenský odevzdává svou Obecnou nápravu celému lidskému pokolení. Já ji objevil až dvacet let od mého probuzení v Rómské osadě. Dostala se mi do ruky v roce, kdy nás koronavirus a vládní opatření uvěznily doma a my museli zrušit věci, které nás bavily a křesťansky naplňovaly. Proto je nad slunce jasné, že nestačí jedno probuzení s velkým P. Potřebujeme každodenní výcvik v probouzení se, až uvidíme jasně, osobně, konkrétně, k čemu mám přiložit své síly a schopnosti pro blaho celého lidského rodu. Pro Otcovu trpělivost se mnou, pro Kristovu vytrvalost a přímluvu Ducha svatého to je možné a dokonce i snadné. Je zde naděje, že když se touto cestou vydáme, nebude to marné.
Nuže přistupte všichni, k nimž může proniknout nás hlas! A napněte s důvěrou pozornost a bystrost svého ducha k věci, která si toho zaslouží, neboť je všemi vytoužená, velice užitečná a přitom podle našich slibů lákavě snadná, jak vbrzku bude patrné na první pohled. Panegersia 3.20