4. Nové učení plné moci
V Markově evangeliu 1. od 21 do 28 verše čteme: Když přišli do Kafarnaum, hned v sobotu šel do synagógy a učil. I žasli nad jeho učením, neboť je učil jako ten, kdo má moc, a ne jako zákoníci. V jejich synagóze byl právě člověk posedlý nečistým duchem. Ten vykřikl: „Co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zahubit? Vím, kdo jsi. Jsi Svatý Boží.“ Ale Ježíš mu pohrozil: „Umlkni a vyjdi z něho!“ Nečistý duch jím zalomcoval a s velikým křikem z něho vyšel. Všichni užasli a jeden druhého se ptali: „Co to je? Nové učení plné moci – i nečistým duchům přikáže, a poslechnou ho.“ A pověst o něm se rychle roznesla všude po celé galilejské krajině.
Ježíš se vrátil z 40 denního půstu na poušti, kde se setkal se zlým duchem satanem. Potom, co povolal několik rybářů, přichází domů do Kafarnaum. Z pouště a od ryb jde do synagogy. Ježíš si jde vyzkoušet, sílu své autority i před lidmi. Evangelista Lukáš říká, že mluvil o tom, že bude vysvobozovat zajaté. Byl tam právě jeden člověk posedlý zlým duchem. Na takovém spořádaném místě, kde bychom to nečekali? Kdyby se to stalo někde ve slamu, ale tady? Už to muselo lidi překvapit. Další překvapení je: zlý duch ví, že Ježíš je z Nazareta a ještě dodá: Vím, kdo jsi. Výhružně a tajemně. To muselo naprosto šokovat. Lidé v synagoze nevěděli, kdo nazaretský Ježíš je.
On je ten, kdo přišel zahubit zlé duchy. Wow, to je věc. Většinou je to naopak, zlí duchové přicházejí zahubit a otravovat nás. Proto jsou děsivě zajímaví, aby nás strašili nejen v hororech a počítačových hrách typu DOOM. Což tenkrát v Kafarnaum nehráli ani nekoukali. Zlo lidi odjakživa fascinovalo a přitahovalo, někdy víc než moc vysvobozujícího Ježíše. Ježíš prostě řekne: Umlkni a vyjdi z něho!
Co to je? Odkud se to vzalo? Rabíni umí učit, ale tohle? Dokonce nečistým duchům přikazuje a poslechnou. Tohle musíme říct i sousedům! Tyto věci se nestávají každý den, dokonce ani v našich kostelech. Nicméně občas se dějí hnusné věci. Nedají se okecat tím: On za to nemůže nebo on to tak nemyslel. Ale ano, jsme zodpovědní za své výlevy. Kde naše agresivita je za hranou a nedá se říct: Jejda, jemu to jen ujelo. Ne, Zlý je zlý a skutečně může člověka zatáhnout ještě do horších věcí, než že jenom zkoušet, jak moc můžu být agresivní. Když zlé duchy nezahubí Ježíš, zahubí oni nás.
Nejlepší strategií zlého je, když lidi neví, že nějaké zlo je, říká už C.S. Lewis. Když na sebe zlo, takhle hlasitě upozorňuje, jako v našem evangeliu, většinou reakce Božího království na sebe nenechá dlouho čekat. Zlo se demaskovalo a když je můžeme pojmenovat, jsme na cestě je svobodě. Člověk posedlý zlým duchem nebyl v pohodě, byl možná i vnějšně na tom zle.
Pokud se do vysvobozovacích dobrodružství pustí člověk sám, bez přípravy, může dostat na budku. Může sklouznout do hrůzy ze zla, ale ne úžasu z lásky. Člověk potřebuje křest. Potřebuje potvrzení od Otce: „Toto je můj milovaný syn“. K autoritě svobody a lásky potřebuješ se probojovat pokušením na poušti. Potřebuje kamarády v zádech.
Svět potřebuje Ježíšovu autoritu, která se pohrozí a zažene i démony. Svobodu nenacházíme na agresívních demonstracích a plácáním si po zádech mezi fanoušky. Ke svobodě se dojde, když zahodíme pýchu a lež na poušti, kde se dokoná změna našeho života započatá křtem. Takoví lidé jsou skuteční neoblomní revolucionáři. Takoví lidé jsou hrází proti agresivnímu křiku pohůnků totalit. Jsou hrází nenásilí proti mučení. Přinášejí milosrdenství naší ničené planetě a nádhernému stvoření, kterým je člověk.
Pro naši práci na sobě:
Jak zvládám konfrontaci s člověkem, který na mě agresívní?
Jak to ustát a dávat tomu druhému svobodu i ve vypjaté situaci?