5. Galilea je dobyta
„A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyháněl zlé duchy.“ Z Markova evangelia 1.29-45, celý tex zde: http://www.biblenet.cz/b/Mark/1
Potom, co Ježíš přibral do své potulné společnosti rybáře a mezi nimi Šimona Petra, tak se zastaví u něho doma. Vypadá, jakoby si šel udobřit Šimonovu tchýni. V domě, ve kterém je Ježíš, nemoc nepřežije. Ježíš léčí dotykem. Nemusí zaříkávat. Nedělá divadlo. Jeho autorita je tak veliká, že co chce, to se stane. Chce přinést úlevu. Šimona tchýně je typická starostlivá žena, když po uzdravení naskočí do péče o hosta. To, že tenkrát někdo ležel v horečce znamenalo, že je mu hodně zle, že možná zemře. Ježíš nejen uzdraví, ale i obnoví síly. Možná znáte vtip o tom, proč Petr Ježíše 3 krát zapřel? Protože mu uzdravil tchýni. Byla to dobrá žena, netřeba ji hanět. Zprávy se i díky ní roznesly rychle. Kafarnaum bylo malé město. Se západem slunce už bylo jasné, že Ježíš pozornosti neunikne. Taková publicita jistě Šimonovu rodinu zaskočila. Jen co pominulo denní vedro už přinášeli všechny nemocné a posedlé. Celé město vědělo, kde bydlí Šimonova tchýně, díky Ježíši.
Ježíš je našim panem Lékařem, který uzdraví i celé město. Kéž by se to dělo i dnes. Jako zázračná vakcína. Je i mistrem Osvobozovatelem od zlých duchů. Zde se to komplikuje, protože odcházející démoni ví, co je zač. A snaží se mu zavařit, že křičí: Jsi Syn Boží, jak čteme později. Galilea ještě neví, co je zač, ale démoni už ano. Je to Pán pánů a Král králů. V Kafarnaum vznikl díky Ježíši MASH u Šimona. A podobně, jako potřebovali relaxovat utahaní chirurgové v Koreji, potřeboval odpočinout i Ježíš.
Ježíš se vracel na poušť, na pusté místa. Věděl, že tam bude klid. Ježíš se potřeboval modlit. Boží syn se nemodlil k sobě, ale rozmlouval se svým Otcem. Vracel se domů. Jenomže netrpěliví učedníci mu byli v patách. Mistře, když jsme otevřeli tu nemocnici, nemůže to zahálet, pojďme to rozjet, co třeba u Jakuba a Jana u Zebedeů? Všichni tě hledají. Chtějí uzdravit a chtějí vidět zázrak. Zde podobnost s televizními léčiteli a showmany končí. Ježíš ze sebe nedělá showmana. Raději řekne, pojďme do okolních městeček, aby se lidem v Kafarnau nepřejedl. Pánové, čeká nás celá Galilea.
Dny posledních démonů navštěvujících dokonce galilejské synagogy jsou sečteny. Zatím na Něho nevlítla, žádná komise, aby mu zakázala kázat. Rabíni asi potřebovali pomoct, tak jsou vděční za Jeho službu. Vysvobozování a uzdravování jde zatím v klidu.
Nejvíc lidi děsila jedna z tehdejších nejstrašnějších nemocí – malomocenství. Proto malomocní museli cinkat na zvonečky, aby se jim lidé vyhnuli. Museli žít mimo město. Maso jim odumíralo a odpadalo a oni umírali v samotě. Malomocní byli bráni za nečisté. Ježíšovo setkání s malomocným je tak důležité. Na kolenou ho prosí: Chceš-li mě očistit. Ježíš odpovídá: Chci. Stejná ruka, která se dotkla Šimonovy tchýně se dotkne i malomocného. Ježíš se neznečistil, nenakazil, ale malomocného uzdravil. Tuto událost později napodobí František z Asisi, protože v malomocném rozpoznal Krista. Kněží byli zodpovědní nejen za obětování, ale i za léčení, ale hlavně za prokázání uzdravení. Oni dávali dobrozdání: Už je čistý, může mezi ostatní. Ježíš přece ví, že neumlčí radost uzdraveného, ale přesto ho brzdí, dokonce příkazem, nikomu o tom nemluv. Ukaž se knězi a obětuj za své očištění. Samozřejmě se z něho stala hlásná trouba, toho co se stalo, protože o tom přece není možné mlčet. To je bomba. A tak Ježíš hledal opět azyl na poušti, kde mluvil se svým Otcem. Léčitelská celebrita už nemohla nepozorovaně vejít do města.
Ježíš léčí, protože s námi soucítí. Ježíš se dotýká, protože ví, jak moc potřebujeme pohladit láskou. Ježíš se sklonil i k tomu, kdo hanbou klečel a bál se na něho pohledět.
Povzbuzení:
Kde se cítím špinavý a potřebuji poprosit: Očisti mě, chceš-li?
Kde se cítím bezmocný?
Můžu svou bezmoci přinést Ježíši Kristu a On se mě dotkne, jako těch, o kterých jsme četli.