28. Umíráme každý den

Marek 8.33 Ježíš se ale obrátil, podíval se na své učedníky a okřikl Petra: „Odejdi ode mě, satane! Nemyslíš na Boží věci, ale na lidské.“ 34 Potom svolal zástup se svými učedníky a řekl jim: „Chce-li někdo jít za mnou, ať se zřekne sám sebe, vezme svůj kříž a následuje mě. 35 Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí, ale kdokoli by ztratil život pro mě a pro evangelium, ten jej zachrání. 36 Co prospěje člověku, kdyby získal celý svět, ale sám sobě uškodil? 37 Co dá člověk na oplátku za svůj život? 38 Kdo by se v tomto cizoložném a hříšném pokolení styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět i Syn člověka, až přijde ve slávě svého Otce se svatými anděly.“ 9.1 A řekl jim: „Amen, říkám vám, že někteří z těch, kdo tu stojí, rozhodně nezakusí smrt, dokud nespatří, jak Boží království přišlo v moci.“

V přechozím příběhu jsme slyšeli, že Ježíš předpovídá své utrpení, zavržení a smrt v Jeruzaléme. Petrovi se to nelíbí a chlácholí mistra, že se to nestane. Jsme mladí a úspěšní, proč ty depresivní řeči? Nikomu až na výjimky, nevyhovuje mluvit o své smrti. Jsme jediný živočišný druh, který není srovnaný s tím, že umírá. Ježíš počítá s utrpením, protože žil ve stejném těle, stejný život jako my. Nikdo z nás nechce trpět, ale Ježíš ví, že tomu neuhne. Testuje hranice svých možností, jako člověka. Blízký Boží syn ví, že to bude bolet. Je to velice citlivé téma, proto Petr, který je chvíli před tím pochválen za svůj pronikavý vhled, v teď slyší: Jdi mi z cesty. Snaha vyhýbat se bolesti, znamená znecitlivět. Znamená životu nerozumět. Utíkat před lidskostí. Je to pro vás těžké nést bolest z toho, že nemáte věci pod kontrolou. Tělo neposlouchá, dělá si co chce: bolí a to vás zneschopňuje. Psychika si dělá co chce: bolí a to vás odstavuje a nefungujete. Ježíš se nemůže stát Mesiášem, pokud uhne od nesení bolesti, jinak k plnému uzdravení všech našich bolestí nedojde.

Lidské je, vyhnout se. Pud sebezáchovy pracuje a ruka ucukne. Což je v život ochraňujících situacích v pořádku. Kde ale začíná být náš pud sebezáchovy kontraproduktivní? Kde naše snaha zachovat si život, způsobí, že o něj přijdeme? Když se nespojíme s Ježíšem, skutečným životem. Když zachraňuješ zdání života: svou moc, svou kontrolu, své zajištění, svou plnou stodolu. Chováme se jako malé ještěrky jen a jen pro sebe. Nedůvěřuješ Bohu, který je zdrojem zdravé moci, zdravé kontroly a skutečného zaopatření. Ježíš chce probudit nový level důvěry a proto znovu říká: Kdo chce jít za mnou, ať vezme svůj kříž.

Už to nebude jenom chytání lidí jako ryb, ale schytáte taky utrpení, pronásledování, odmítání a hlavně zažijete neúspěchy. Dál se dívej na moje záda. Vidíš ten kříž? Vidíš tu lásku, která na tebe počká, když už nemůžeš? Milosrdenství, které se pro tebe vrátí, když ležíš ubitý a nevíš, zda se někdy zvedneš.

Skrze každodenní malé smrti poznáváme, že směřujeme k velké smrti. Celý život je nácvik na smrt. Dnes jsem se nedíval na seriály na Internetu. Dnes pro mě byly seriály mrtvé a já pro ně. Jenomže kam směřoval můj pohled? Směřoval na ukřižované záda mého milovaného mistra? Dnes pro mě bylo mrtvé nadávání na vládu. Dnes jsem je neproklínal. Ukřižoval jsem své odsuzovací hlášky na adresu těch, které mě neustále stavějí média před oči. Jsem mrtvý pro nadávání a nadávání pro mě. Děkuji svému Mistru, že mě tím vede a dělá to dobře. Otevírám se znovu pro nejlepší věci jako je: důvěra, odpuštění, milosrdenství a láska. Tečou skrze Ježíšovy trpící rány na ty mé, jako uzdravující olej. Ježíš je mistrem zvládání utrpení a umění nenásilí, kterým končí koloběh prokletí generací.

Úzká cesta Ježíše Krista je lemovaná trny. Jsme poškrábaní. Bolestí a trápení kolem nás je daleko více, než může jedinec snést. Proto je Ježíši Kristus nejen vzor cesty, ale skutečný učitel této cesty. Je to univerzální cesta skrze smrti našeho malého já ke vzkříšení skutečného Já. Je použitelná pro každého. To je mé přesvědčení. Nestydím se za to, protože jsem nenašel nic lepšího, ani terapeutičtějšího. Není silnější lásky, než trpící Ježíšovy lásky, která nesedí na mocném trůnu, ale sestupuje do hlubin lidské bídy. Zachraňuje nás od bezradnosti, co s každodenním trápením našich cest. To je síla, díky které ožíváte před smrtí i po smrti. Nesmrtelná realita Božího království přichází v moci, abychom ochotně prošli branou fyzické smrti. Ježíš předpovídá nejen svou smrt, ale i své a naše vzkříšení.

Amen.

1. Co je pro mě nesením kříže v karanténě? 
2. Co si lidsky zachraňujeme? 
3. Co je evangeliem do dnešní zjitřené atmosféry?