Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší

1 Samuelova 3 kapitola zaznamenává zajímavý příběh mladého Samuela. Samuel je nováčkem u kněze Élího a má špatné spaní. Je z domu pryč. Je v novém prostředí.

V těch dnech lidé neslyšeli, co jim Bůh říká ani nemívali vidění a proto přichází ten, kdo slyší a vidí. Říkalo se jim proroci. Samuel ukončuje dobu Soudců a začíná novou.

Jednou v noci Samuel slyší své jméno. Nikdo jiný kromě Élího není nablízku, tak si Samuel myslí, že to na něho volá on. Nevolá. Na Samuele volá v noci Bůh. Proč ne ve dne? Bůh přichází v tichu a tehdy když se nás skutečně dotkne a nezůstane to zavalené řadou podnětů. Noc k tomu bývá dobrá.

Když se něco stane třikrát, tak už je to vážné, takže i Élímu dojde, že na Samuele volá Hospodin a dá mu jednoduchou radu, řekni: Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší. Hospodin chce s námi skutečně mluvit a potřebuje, abychom mu naslouchali, jinak to nemá smysl.

V tichu a ve speciálním čase s námi Bůh může mluvit, pokud mu řekneme: Mluv, slyším. Bůh k nám může mluvit celý den, ale my jsme často hluší. Může nám ukazovat nádherné věci, ale my jsme slepí. Pak musí přijít tichá noc, kdy nás něco zbudí ze spánku a my posloucháme. Bůh nás učí naslouchat, abychom se to naučili jako mladičký Samuel. Aby nebylo vzácné Hospodinovo slovo a Jeho vidění. Jeho slovo přináší život. Jeho vidění předchází Jeho jednání. Kdybychom byli fyzicky hluší a slepí, ale většinou nejsme, o to potřebnější je naslouchat a vidět, jak nás učí Bůh.

Někdy projíždíme krásné místa a nic to s námi nedělá. Možná jedeme rychle a potřebujeme zastavit a zadívat se. Někdy slyšíme silné věci, ale už jsme jich slyšeli tolik, že jsou utopené v moři hluků. K našemu srdci se to nedostane. Možná potřebuji odladit šumy a vyčistit zvuk, aby bylo slyšet jasně.

Kéž už přijde noc, ve které s námi budeš mluvit a my tě budeme slyšet.