39. Mistře, ať vidím!
Závěrečný příběh z 10 kapitoly Markova evangelia jde od 46 do 52 verše: https://www.bible21.cz/online#marek/10
Přišli do Jericha, kde se udály kdysi velké věci. Jericho bylo jako vstupní město do zaslíbené země dobyto Jozuem. Prorocký předchůdce Ježíše – Jozue už zde byl. Ježíš skutečný Zachránce, ne vojenský velitel, nezapomněl ani na to starověké město. Žebráků u městské brány bylo víc, ale Marek mluví o jednom a dokonce zaznamená jeho jméno: Syn Timajův – Bartimaios. Slepý pozorně poslouchá zvuky okolí. On umí rozeznat bohatého od chudého podle zvuků šustící látky, cinkání rolniček a jazyka. Teď je ale naprosto vzrušen, protože to není boháč, to je Uzdravitel. Bartimaios se nebojí, že svým uzdravením ztratí sociální dávky, protože v té době žádné nejsou a ví, jak je to strašné, být slepý, proto se rozhodne jednat.
Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Začne řvát, protože co jiného jako slepý nadělá. Lidé kolem Ježíše, ho začali napomínat, aby přestal, ale o to víc Bartimaios křičel: Synu Davidův, smiluj se nade mnou! Ježíš už odchází z Jericha. Nevíme, o ničem dalším, co se tam stalo, ale víme, že Bartimaios ho zastavil. Ježíš se zastavil, když se ho dotkla zezadu žena krvácející 12 let a byla uzdravena. Pozastavil se také nad vírou Syrofenické ženy, které ho prosila za svou dceru a její dcera byla uzdravena. Vzchop se a vstaň, volá tě, Bartimeji! Nebo taky: Hlavu vzhůru a pojď! Odhodil plášť a přišel k Ježíši. Slepý už věděl, kudy vede cesta. Potom co se naše srdce s pokorou modlilo: Smiluj se. Je třeba povstat. Bůh ví, kolik času potřebujeme k tomu, aby naše modlitba byla upřímná a pravdivá. On nám dá v pravý čas, abychom se zvedli.
Co mám pro tebe udělat? No přece, ať vidím! Je třeba ptát se, když je jasné, co slepý chce? Zkušenost s lidmi, kteří si na své nemoci zakládají na tolik, že ví, že jim to pomáhá manipulovat realitu a druhé, nám říká, ne vždy chce člověk uzdravení. Ne vždy člověk ví, co chce a musí si to ujasnit. Ne vše je možné a ne vše je možné řešit teď. Ježíš se proto vždy ptá, co člověk chce, protože respektuje jeho přání, byť by bylo na nic. To, že si přejeme něco, co nám uškodí, neznamená, že to nedostaneme. Jak se říká: Darmo mluvit. Uzdravení je samozřejmě dobré přání. Uzdravení Ježíš Kristus dává rád. Bartimaios tím jak vyskočil a šel za Ježíšem, dal jasně najevo, že se druhou šanci těší.
Jdi, tvá víra tě zachránila. Tak kdo ho uzdravil? Jeho víra nebo Ježíš? Obojí, protože s Ježíšem jde vždy o vztah. Kdyby Bartimaios nepovstal s vírou a nepřišel s ní ke Kristu, tak by uzdravení nepřišlo. On se snažil ukecat i ty boháče, kteří kolem chodili, ale byl až do setkání s Ježíšem slepý. Ježíš přišel do Jericha kvůli Bartimeiovi. Nezničil hradby města, ale uzdravil slepce. Matouš říká, že dokonce dva. Bartimeiova víra je jak víra Rachab, která se zachránila, když skryla Izraelské zvědy před tím, než Jozue město dobyl. I ona vyšla ze sutind dobytého města živá. Bartimeios hned prohlédl a šel za ním. Nepotřeboval už slyšet další Ježíšovu motivaci k následování, uzdravení bylo dostatečné.
I my sedíme u brány, ale Valašského Meziříčí. Vidíme, jak po cestě jezdí z města a do města auta. Lidé proudí do obchodů a firem, nakupují, nakládají a odjíždějí. Čekáme nejen poslední rok, ale spíše sedm let na to, abychom pozvedli hlavu a vzchopili se. Už z dálky slyším některé, kteří se na nás dívají a říkají: Vzchop se, vstaň, volá Tě. Musím se ptát, slyším dobře? Někdy jsem i já jako slepý a hluchý, ač čtu Markovo evangelium už půl roku. Moje srdce volá: Ježíši, Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
1. V mém životě toužím uctít, tak vzácného a moudrého Mistra, který je se mnou, ale zároveň přede mnou. 2. Jsem povzbuzený z každého setkání, kde tvoříme upřímné společenství, kde lidé můžou přinést své slabosti před Boží tvář, jako Bartimaios. Nestydíme se za sebe. Neokřikujeme ty, kteří volají hlasitěji, protože víme, že jsou asi zoufalí. Jsme s nimi a přimlouváme se za ně. 3. Jsme s lidmi u této brány města, na této periferii, kde je těch Bartimeů více než jinde.
Jediný, kdo mi otevírá oči pro další cestu je Ježíš Kristus. Jediný, kdo může otevřít oči, i lidem kolem nás, je On. Jako jednotlivci i jako společenství potřebujeme víru, která není jen pro sebe ale zachraňuje i lidi kolem nás. Jemu patří sláva a čest. Amen.