42. On je Bohem živých
Z Markova evangelia 12.kp od 13 do 27 verše: https://www.bible21.cz/online#marek/12
Profesionální řečníci přicházejí za Ježíšem, aby ho chytili za slovo. Je to stále opakující se lidská vlastnost, že potřebujeme argumentovat proti životu. Hledáme praskliny na váze a nejsme schopni jednoduše říct, je krásná.
Mistře, víme, že jsi pravdivý,.… Jejich jazyky jsou medové, ale uvnitř skrývají jed, který Ježíš cítí. Učíš cestě podle Boží pravdy, je pro ně pravda důležitá, nebo si ji berou do úst jen proto, aby dokázali rozpor v tom, co Ježíš říká a žije? Je dovoleno dávat daň císaři? On prohlédl jejich úskok, jejich pokrytectví. Pro ně není důležitá pravda, ale to, aby ho napálili. Jsou zde pravidla hry, kterou hrajeme spolu a jiné pravidla hry máme pro Římany a jejich císaře. Do takových složitostí se člověk lehce zaplete a nahraje jednomu nebo druhému. Ježíš přináší život jedněm i druhým, pokud se chtějí učit. Ukažte mi denár! Čí je tento obraz? Odpověděli: Císařův. Co je císařovo dejte císaři a co je Boží, Bohu. Když se člověk diví, když je překvapen, vždy se něco naučí. Ježíš jim ukáže jak spojit, to co se snažíme rozdělit, protože farizeové a židé žili v nepřátelství proti okupantům – Římanům. Nechtěli jim platit daně a podporovat okupační moc. Měli za to, že to je proti Bohu. Ježíš ukáže jednoduchou cestu nenásilí, která spojuje lidsky nespojitelné. Jeho cesta je vždy třetí alternativou k dvěma extrémům, které se vždy nabízí. Tak je to i dnes. Máme poslouchat naši vládu, když nám dává hloupé opatření? Nemáme, jsme svobodní, ale protože i naše vláda je od Boha, poslechneme, protože je to dobré pro naši pokoru a svědectví druhým, ne proto, že bychom vyvyšovali hloupost politiků.
Je tady další zapeklitá hádanka, přichází druhá skupina diskutérů, saduceové, kteří nevěří ve vzkříšení. Kterému muži bude při vzkříšení patřit žena, kterou všech sedm mělo za manželku? Saduceové vymysleli filosofický problém, který zdánlivě nemá řešení. Logicky se na to nedá odpovědět. Podobně: může Bůh vytvořit těžší kámen, než uzvedne? Je to hloupost, na kterou se musí jinak. Ježíš jim odpoví, jdete na to od začátku špatně: Mýlíte se, neznáte Pána ani moc Boží. Lidé, kteří vstanou z mrtvých se nežení ani nevdávají, jsou jako nebeští andělé. To, co máme ustanoveno na zemi, v nebi pozbývá smyslu. Potřebujeme mít manželskou smlouvu, která je nepřekročitelná, aby naše manželství měly mantinely, pak už to nebude potřeba. Farizeové i Saduceové řeší zdánlivě důležité problémy, je možné, že i tato situace se kdesi v Izraeli stala, ač je neuvěřitelná. Rodina sedmi bratří se postarala o jednu ženu, která se postupně stala vdovou, když přežila všechny muže. Dnes by se mnozí starali, jestli nebyla prokletá, když všechny přivedla do hrobu, to se zde ale neřeší.
Vzpomeňte si na Mojžíše, který se setkal s hořícím keřem na poušti a promluvil k němu Bůh. Já jsem Bůh Abrahamům, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. Bůh zná každého z lidí jménem a chce mu být Bohem, který na nás mluví jménem. To znamená, známe se. Jméno je důležité proto, abychom věděli: zná mě. Když znovu zazní naše jméno: trhne to s námi a podíváme se: Kdo na mě volá. Zjistíme, že jsme se spletli, že to bylo na někoho jiného, anebo nás potěší, ten člověk volá mě. Jaké je tvoje jméno, ptá se Mojžíš a Bůh odpoví: Já jsem Bůh tvých otců, každého znám jménem. Aha. On přece není Bohem mrtvých, ale Bohem živých. To je věc, kterou potřebujeme poznat i dnes. Často nám připadá, že Bůh na nás nemluví. Zdá se nám, že kamsi odešel a sleduje vše zpovzdálí. Nebo dokonce: Bůh je mrtev, ať žije člověk! Bůh není?! Velmi se mýlíte! Zní i pro nás dnes. Mýlíme se když řešíme logické hádanky, třeba o Bohu, nebo co bude po smrti, ale nemají logické řešení. Jejich řešení spočívá v tom, že se vrátíme na začátek ke zdroji života a dostaneme odpověď na to, jak to bude. Už na začátku je do nás vložena touha po životě a nesmrtelnosti. Velice nás trápí, když nežijeme a to že umřeme. Ta žena, která měla sedm mužů chtěla asi hodně rodinu a žít, když si znovu a znovu vzala muže po tom, co ovdověla. Ta se neztratí a neztratí se ani ti mužové. Bůh našich otců, který do nich vložil život a touhu po věčnosti, Ho vložil i do nás. To jsme mohli vidět i u našich předků, kteří zde žili a mnozí se prali o život a toužili se dotknout věčnosti. Mnoha se to povedlo, některým ne. Jak dopadneme my?
Koho rád slyším, když mě osloví jménem?
Jaký vliv má na můj život, že můj Bůh je živý?
Kdybych oslavoval sám sebe, má sláva by nic nebyla. Mne oslavuje můj otec o němž vy říkáte, že je to váš Bůh. Jan 8.54 Amen, amen pravím vám, kdo zachovává mé slovo, nezemře navěky. Jan 8.51